Lidský mozek

19. března 2008 v 18:42 | Lucka |  Referáty do Přírodopisu
Mozek. Velký [Mozek] člověka, zejména pak jeho kůra, je rozlišen v jednotlivé okrsky, určené pro zvláštní úkony; těmto okrskům říkáme ústředí neboli centra mozková. V nich a v jejich sousedství vzniká vzájemnou činností podklad pro úkony hybné, vnímání smyslové a zároveň i složité děje duševní. Velmi komplikované vztahy jednotlivých funkcí mozkových nedovolují stanoviti přesná pravidla o závislosti složitých dějů duševních na určitých okrscích kůry mozkové. Tak zvaná lokalisace duševních schopností do kůry velkého mozku musí býti chápána jen jako pokus o celkové znázornění rozlišení kůry mozkové po stránce výkonné. Nicméně některé poruchy hybnosti a citlivosti, poruchy pociťování, představování, paměti, řeči a pod. je možno přičísti určitým okrskům mozkovým spíše než jiným. Zejména klinické badání neurologické posledních desetiletí, podporované současnými nálezy anatomickými, a bohaté zkušenosti moderní mozkové chirurgie, obohatily značně naše vědomosti o úkonech jednotlivých okrsků mozkových. Při ohraničených poruchách, postihujících určitou oblast mozkovou, dochází k typickým obrazům chorobným, jež jsou nám projevem zaniklé činnosti té které části mozku. Z těchto poruch můžeme zpětně souditi na normální úkony jednotlivých okrsků mozkových. Ze souboru funkcí mozkových a jejich ústředí vybíráme jen nejdůležitější.
V předních centrálních závitcích jsou korová ústředí hybnosti, jimiž jsou ovládány pohyby těla, podléhající naší vůli. Volní podněty, vznikající v těchto ústředích, jsou vedeny nervovou drahou, zvanou pyramidovou, od kůry mozkové k nižším ústředím, tvořeným jádry mozkových nervů v mozku a prodloužené míše a předními rohy šedé hmoty míšní. Přední centrální závitek pravé poloviny mozku ovládá hybnost levé poloviny těla a naopak; je to podmíněno tím, že pyramidová dráha, vedoucí hybné podněty z kůry mozkové, se kříží na rozhraní míchy a prodloužené míchy, takže se svazek, vycházející z pravého centrálního závitku končí v hybných ústředích levé poloviny míchy a naopak. V oblasti předních centrálních závitků rozeznáváme jednotlivé okrsky, z nichž se budí pohyby určitých isolovaných částí těla. V dolní třetině předního centrálního závitku jsou korová ústředí pro pohyby hltanu, hrtanu a jazyka. Nad nimi jsou uložena ústředí pro hybnost svalstva obličejového. Ve střední třetině jsou ústředí pro hybnost horní končetiny, nad nimi pro pohyby trupu a v horní třetině pro hybnost dolní končetiny. Svalstvo hltanu, hrtanu, horní poloviny obličeje a částečně i svalstvo trupu je ovládáno na každé polovině těla z obou centrálních závitků (jednak větší částí zkřížené dráhy pyramidové, jednak menší částí nezkříženou). Svalstvo končetin je většinou ovládáno jen zkříženou drahou pyramidovou, takže poškození korových hybných ústředí jedné poloviny mozku vede k obrně končetin protilehlé poloviny těla. Určení jednotlivých hybných okrsků bylo provedeno jednak pokusně elektrickým drážděním kůry předních centrálních závitků u zvířat, čímž byly vyvolány uměle pohyby příslušných částí protilehlé poloviny těla, jednak pozorováním nemocných, u nichž byla chorobou zničena ohraničená část předních závitků a došlo k obrně určité části těla. Jsou-li tyto hybné okrsky korové drážděny na př. růstem nádoru, dochází k ohraničeným křečím jedné končetiny nebo poloviny obličeje; tyto křečové záškuby mohou se šířiti z jedné oblasti těla na druhou podle toho, jak spolu sousedí hybná ústředí korová (t. zv. Jacksonova epilepsie). Korové hybné okrsky a z nich pramenící pyramidová dráha ovládá nejjemnější pohyby, zejména drobné pohyby horních končetin při jemných úkonech, k nimž je člověk anatomickou stavbou ruky uzpůsoben. Pyramidová dráha bývá ve svém průběhu často porušena v oblasti t. zv. vnitřního pouzdra, a to nejčastěji krvácením mozkovým; z toho vzniká obrna protilehlé poloviny těla, postihující horní i dolní končetinu a polovinu obličeje a jazyka.
Čelní lalok. Při poškození celních laloků vznikají závažné poruchy duševního života. Takoví nemocní se stávají netečnými vůči svému okolí a nevšímavými ke své chorobě. Ztrácejí vyšší zájmy a jsou nedbalí svého zevnějšku; někdy planě vtipkují. Paměť a pozornost ochabuje, při rozsáhlejším poškození čelních laloků, zejména levého, upadají nemocní do zvláštního stavu otupělosti a spavosti. Někdy se vyvíjejí při poruše čelních laloků poruchy chůze a spořádanosti pohybů jako při poruchách mozečkových; jindy ulpívají nemocní ve zvláštních nezvyklých polohách. Je-li porušen levý lalok čelní (u praváků) v zadní části třetího závitku, kde je t. zv. Brocovo centrum, poruší se řeč tak, že nemocný ztratí schopnost skládati jednotlivé hlásky ve slabiky a slabiky ve slova. -Někdy jsou poruchy, pozorované při poškození čelního laloku, a to i při poškození velmi rozsáhlém, nápadně malé, ba stěží dokazatelné.
Temenní lalok. Kůra temenního laloku je hlavním ústředím citlivosti. V nejužším vztahu k oblasti citlivosti je t. zv. zadní centrální závitek, jenž sousedí s centrálním závitkem předním, v němž jsou uložena hybná ústředí. Stejně jako v předním jsou i v zadním závitku ohraničené okrsky, jež jsou korovými ústředími citlivosti pro jednotlivé části těla. Při poškození těchto okrsků je porušeno zejména vnímání vzájemné polohy jednotlivých údů a trpí prostorové rozlišování pocitů dotykových; prosté vnímání pocitů tepelných a bolestivých je porušeno méně. Nemocní s chorobným ložiskem v temenním laloku nedovedou rozpoznati hmatem předměty vložené jim do ruky; tuto poruchu nazýváme astereognosií. Zadní část temenního laloku, ležící na rozhraní velkých korových okrsků citlivosti tělové a smyslu zrakového i sluchového, má důležité vztahy k složité funkci řeči. Při levostranných chorobných ložiskách v této oblasti trpí porozumění řeči a nemocní těžko dovedou opakovati předříkávané.
Při poškození závitku, zvaného gyrus angularis v levé polovině mozku dochází k poruchám čtení a někdy i k t. zv. visuální agnosii, což jest neschopnost poznávati pozorované předměty. Postihuje-li chorobné ložisko levý závitek, zvaný gyrus supramarginalis, dochází k t. zv. motorické apraxii; takoví nemocní ztrácejí schopnost uvésti jednotlivé pohyby v soulad k provedení účelných pohybových úkonů denního života.
Spánkový lalok. Je-li postižena jeho přední a spodní část, trpí často čich a chuť, jež mají svoje korová ústředí v závitku, zvaném gyrus uncinatus a gyrus hippocampi. V kůře prvního a snad i druhého závitku spánkového a v zadním příčném závitku jsou korová ústředí sluchu. Jednostranné poruchy tohoto ústředí však nevedou k druhostranné hluchotě, nýbrž k oboustrannému oslabení sluchu. Je-li postižen hlavně první závitek spánkový vlevo, do jehož zadní části klademe t. zv. sensorické centrum řeči (Wernickeho), ztrácejí nemocní schopnost rozuměti mluvenému slovu, někdy i písmu a nedovedou pojmenovati jednotlivé předměty. Mluviti o "ústředí pro řeč" není vědecky dobře možno, neboť řeč není úkon, který by mohl míti za podklad nějaký malý, omezený okrsek korový. Nehledě k složitosti svalového ústrojí hlasu jsou veškeré smyslové sféry účastny při vzniku řeči. Brocův a Wernickův okres je součástí rozsáhlých oblastí associačních, t. j. jednotlivé okrsky mozku vzájemně pojících, a řeč, jako velmi složitá funkce, je podmíněna činností celé kůry mozkové.
Záhlavní lalok. Záhlavní lalok je důležitým ústředím smyslu zrakového. Tak zvaná prvotní korová ústředí zraková jsou u člověka uložena na vnitřní straně záhlavního laloku, a to na poměrně malém okrsku při brázdě zvané fissura calcarina a na hrotu týlního laloku. Poškození tohoto okrsku vede k poruše zraku na obou očích, a to tak, že při porušení ústředí zrakového na pravé straně trpí činnost pravých polovin obou sítnic a naopak. Člověk tedy nevnímá předmětů na té straně, jež je sídlu poruchy protilehlá. Zbývající část záhlavního laloku a částečně i lalok temenní slouží duševnímu zpracování zrakových vjemů.Je-li toto porušeno, vidí člověk sice předměty kolem sebe, ale nepoznává je, nerozumí jim (t. zv. duševní slepota, optická agnosie).
Mimokorová šedá hmota mozková. Jsou to útvary seskupené v mozku podél dutin, a to zejména kolem postranních komor a třetí komory. Nejdůležitější z nich jsou t. zv. lůžko zrakové (thalamus opticus) a těleso žíhané (corpus striatum). Hlavní jádro žíhaného tělesa se nazývá čočkovité těleso (corpus lentiforme), poněvadž se podobá dvojvypuklé čočce. Jeho vnitřní část, vývojově nejstarší, jmenujeme globus pallidus neboli nověji palaeostriatum, zevní část tvoří t. zv. putamen, které spolu s útvarem zvaným nucleus caudatus spojujeme pod název neostriatum. Toto rozdělení je zdůvodněno výkonným rozlišením obou částí.
Lůžko zrakové je především důležité převodní středisko všech dostředivých drah, táhnoucích ze zadních oddílů ústředního nervstva k přednímu mozku. Tyto dráhy slouží vedení citlivosti všeho druhu a jdou tudy také dráhy zrakové a sluchové. Mimo to je však lůžko zrakové důležitým orgánem i pro hybnost; zdá se, že je ústředím pro výrazové pohyby a slouží snad i reflexům udržujícím normální polohu těla při klidu a pohybu.
O činnosti mimokorové šedi mozkové, zejména pak tělesa žíhaného, byly získány neobyčejně hojné zkušenosti na sklonku války a v poválečných letech při epidemii t. zv. spavé chřipky (vědecky: epidemický zánět mozkový, encefalitis epidemica nebo lethargica). Tato choroba postihuje zejména mimokorovou šeď mozkovou a její následky se projevují hlavně zvýšeným napětím svalovým, vedoucím ke ztuhlosti těla, třesem končetin, jinými bezděčnými pohyby a pod.
Na základě takto získaných zkušeností si dnes můžeme učiniti jasnější představu o významu mimokorové šedi mozkové, ale přes to zbývá tu ještě mnoho nejasností. V celku soudíme, že část tělesa žíhaného, zvaná pallidum, je středem pohybů automatických a výrazových; proto vidíme při jeho poškození poruchy chůze, běhu, chudost mimiky a pod. Pallidum je zároveň důležitým regulačním činitelem, ovládajícím napětí svalstva na trupu i končetinách. Proto vidíme při poruchách pallidových zvýšené napětí svalové, vedoucí k celkové ztuhlosti a někdy třes. Tak zv. neostriatum reguluje činnost pallida; při jeho poruchách se objevují rozmanité bezděčné pohyby (na př. tanec sv. Víta, kroutivá nemoc a pod.).
Šeď uložená pod lůžkem zrakovým, t. zv. subthalamická šeď, obsahuje útvary, ovládající nervstvo útrobní. Jsou tu ústředí, jež řídí tělesnou teplotu, hospodaření organismu vodou a solemi, napětí svaloviny cevní a pod.
Do šedi mozkové, uložené kolem třetí komory, kladou někteří centrum, jež řídí rytmické střídání spánku a bdění.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí můj blog??

Je skvělí 27.8% (136)
Je dobrý 18.8% (92)
Ujde to 15.3% (75)
Mohl být lepší 17.4% (85)
Nelíbí se mi je strašný 20.7% (101)

Komentáře

1 Stanislav Stanislav | E-mail | 13. dubna 2010 v 22:30 | Reagovat

Skvělý, pozadí !, čte se mi lépe když mám text označený tedy v jedné lité barvě jinak prostě skvělý !

2 MaikelE MaikelE | E-mail | 16. ledna 2017 v 16:27 | Reagovat

I found this page on 17th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Simply search for:  pandatsor's tools

3 TomkoU TomkoU | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 9:10 | Reagovat

Přidal jsem svůj blog do oblíbených

4 Clarkhairl Clarkhairl | E-mail | Web | 11. září 2017 v 14:37 | Reagovat

emergency room doctor salary  <a href=http://stilnox.onlc.fr>acheter stilnox 10 mg</a>  birth control pill brand names

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama