Růst kostí

17. března 2008 v 16:16 | Lucka |  Referáty do Přírodopisu

Růst kostí

Kost je složená z převážně mineralizované, vysoce specializované pojivové tkáně, ve které jsou základní stavební a funkční jednotky - kostní buňky (osteoblasty) zabudovány do uzavřených prostorů lakun. Růst kosti nemůže proto probíhat jako v jiných tkáních, tzn. převážně dělením buněk "uvnitř" tkání. Kost proto roste apozicí, tj. přikládáním novotvořené tkáně k tkáni starší (rostoucí). Tento typ růstu ovšem vyžaduje stálou tvarovou opravu. Rostoucí kost proto prochází trvalou remodelací.
1.chrupavka houbovitá, 2.okostice (vazivová blána na hutné kostní tkáni) , 3.hutná kostní tkáň, 4.kostní dřeň
Růst kosti do délky: mezi epifýzami a diafýzou dlouhých kostí je růstová chrupavka, fýza. Dlouhé kosti končetin (humerus, ulna, radius, femur, ulna, fibula) mají dvě klasické růstové chrupavky; jiné kosti končetin, včetně plochých a některých krátkých kostí mají jednu fýzu.
Kromě typických růstových chrupavek vložených mezi diafýzu a epifýzu, mají některé kosti s velkými hrboly (např. velký chocholík nebo hrbol patní kosti) i chrupavky obdobné stavby, které jsou na bázích těchto výběžků a které zajišťují jejich růst.
· Růst kosti do šířky: Obecně lze zopakovat, že do šířky (tloušťky) přirůstá kost apozicí z hlubokých vrstev periostu a endostu. Aby byl zachován tvar a proporce rostoucí kosti, je proces apozice doplněn procesy rezorpce (odbourávání) kosti, při kterém dochází i k její celkové remodelaci. Z obecného pohledu lze říci, že rostoucí kost zachovává základní tvar, který známe u dospělé kosti. V detailech - a někdy i prakticky velmi významných, se dětské kosti svým tvarem a proporcemi liší od kosti dospělé.
Fýza = růst kosti do délky; periost a endost = růst do šířky
Faktory ovlivňující růst kosti: Schematicky lze velmi složité procesy řízení a regulace růstu kostí, rozdělit do dvou skupin na:
· vnitřní faktory (genetické informace obsažené v genomu chondrocytů, chondroblastů a fibroblastů);
· zevní faktory (nutritivní a hormonální vlivy; působení mechanických faktorů).
Z anatomického hlediska jsou významné především místní mechanické faktory ovlivňující růstové chrupavky.
Zvyšování axiálního tlaku na růstovou chrupavku vede k omezení až k zástavě růstu kosti do délky; snižování tlaku (k určité hranici) délkový růst kosti urychluje.
V praxi musíme síly působící na kost často dále analyzovat. Tlak působící na růstovou chrupavku je totiž součtem rozmanitých dílčích tlaků a tahů uplatňujících se v tomto pořadí:
· tah periostu a perichondria,
· tah svalů (úponů),
· statický tlak (gravitace), a
· tah kloubních pouzder.
Největší význam má tah periostu a perichondria, který zabezpečuje trvalé zatížení růstových chrupavek v celém růstovém období kosti. Přetěžování růstových chrupavek (sport, artistika, balet) vede k postupné zástavě růstu. (Proto jsou gymnasté obvykle menší postavy !)
Nepřiměřené odlehčení vyvolává přerůstání kostí. (Viz nestejná délka končetin po prodělané dětské obrně.)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí můj blog??

Je skvělí 27.8% (136)
Je dobrý 18.8% (92)
Ujde to 15.3% (75)
Mohl být lepší 17.4% (85)
Nelíbí se mi je strašný 20.7% (101)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama