Zlínský kraj

14. března 2008 v 22:18 | Lucka |  Referáty do Zeměpisu

Zlínský kraj

Zlínský kraj je regionem čtyř oblastí: Kroměřížska, Vsetínska, Uhersko-Hraďišťska a Zlínska.

Zlínský kraj leží ve východní části České republiky. Hraničí se Slovenskem. Prolínání tří etnografických a geografických oblastí - Valašska, Hané a Slovácka - je příčinou neobyčejné přírodní a kulturní rozmanitosti kraje. Pravidelně se zde konají různé tradiční kulturní akce - Hanácké slavnosti v Chropyni, Rožnovské slavnosti, Liptálské slavnosti nebo velkolepá Jízda králů ve slováckém Vlčnově jsou právem proslulé i za hranicemi regionu.
Počátky osídlení Zlínského kraje sahají až do dob mýtů a legend. Právě zde se v 9. století zrodila Velkomoravská říše. Právě zde najdeme unikátní památky cyrilometodějské tradice, ale stejně tak i pohanskou svatyni na Radhošti a starobylá, dodnes živá poutní místa Velehrad a Hostýn. Románské památky v Hulíně a Radhošti se střídají s gotickým hradem Buchlov, zříceninami Cimburkem a Lukovem; půvabné zámky v Buchlovicích, ve Valašském Meziříčí, Vsetíně a Uherském Ostrohu doplňuje barokní zámek ve Zlíně a krásná ukázka tudorské gotiky na Novém Světlově; na Pustevnách, Hostýně, a především v Luhačovicích můžete najít secesní stavby slavného architekta Dušana Jurkoviče.
Turisté najdou v našem kraji stovky kilometrů dobře značených turistických tras i cyklotras různých druhů a náročností. Můžete prozkoumat kopcovité Chřiby nebo se jen tak projet podél řeky Moravy. Regionem vede mezinárodní dálková cyklotrasa kopírující starou Jantarovou stezku od Baltu k Černému moři.
A pokud hledáte klid a odpočinek, pak vám doporučujeme některé z lázeňských středisek. Nejznámější jsou Luhačovice, největší lázeňské město na Moravě a jedno z nejkrásnějších v České republice - kouzelné místo s neopakovatelnou atmosférou, kterou mu dodává secesní architektura Dušana Jurkoviče. V hippocentru v Koryčanech si můžete vyzkoušet hippoterapii.
Kulturní a turistické dominanty jednotlivých okresů
Jinde v České republice nelze najít oblast, která by současně nabízela hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury.
K originalitě Zlínského kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná.
Vsetínsko je lákadlem pro všechny milovníky lyžování a horské turistiky. Okres Vsetín totiž patří k nejhornatějším a nejlesnatějším u nás. Navíc dodnes skýtá množství zachovalých lidových dřevěnic, které jsou soustředěny v půvabném valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Nelehký život Valachů v minulých dobách včetně silné protestantské tradice názorně dokládají expozice muzea v nově zrekonstruovaném Vsetínském zámku, ale také ve Valašském Meziříčí a Velkých Karlovicích.
Kroměřížsko se těší celosvětovému uznání díky unikátnímu stylu Podzámecké i Květné zahrady a vznešenosti arcibiskupského zámku. Právě výjimečnost těchto míst byla důvodem zapsání Kroměříže do Listiny světového dědictví UNESCO v roce 1998. Nejen "Hanácké Atény" samotné, ale také jejich okolí je protkáno hustou sítí pozoruhodných památek. Za zmínku stojí například Holešov s pohnutou historií silné židovské komunity. Zejména Šachova synagoga s muzeem židovské kultury patří k vzácným a ojedinělým stavbám svého druhu.
Uherskohradišťsko je kraj "slunce a vína". Je to však také území, jehož bohaté dějiny připomíná gotický hrad Buchlov, architektonický komplex barokního zámku v Buchlovicích nebo poutní místo Velehrad, centrum křesťanství, spojené s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Kulturu Velkomoravské říše, státu, který již v 9. století ovládal celou střední Evropu, dokládá expozice Památníku Velké Moravy ve Starém Městě.
Centrem zlínského okresu i celého kraje je město Zlín. Lokalita, v níž Tomáš Baťa ve 20. a 30. letech 20. století realizoval svůj velkorysý podnikatelský plán, je dodnes magnetem pro obdivovatele funkcionalismu z celého světa. Pozastavují se nad jednoduchostí a nápaditostí urbanistického řešení městské aglomerace, na němž se podepsali architekti Gahura, Corbusier, Kotěra a Karfík. Průmyslové areály už dnes nejsou využívány k původním výrobním účelům - vzhledem k tomu, že obuvnický průmysl zde prakticky zanikl. Zda se jej podaří znovu oživit a jak budou tovární komplexy, připomínající slavnou baťovskou éru nadále využity, to je zatím otázka.
Lázně Luhačovice, postavené podle projektu Dušana Jurkoviče ve svérázném stylu lidové secese, lákají ročně na dvacet tisíc návštěvníků, kteří se do malebného městečka rádi vracejí načerpat síly fyzické i duševní. Vzhledem k celé řadě kulturních aktivit (divadlo, galerie, koncerty) i k přívětivosti mnoha útulných kavárniček a restaurací jsou Luhačovice vděčným cílem víkendových výletů pro spoustu lidí z nedalekého okolí.
Zoologická zahrada se zámečkem v Lešné u Zlína, poutní kopec svatý Hostýn, majestátný středověký hrad v Brumově - Bylnici, to jsou jen některé z řady pozoruhodných míst na území Zlínského kraje s velkou oblibou vyhledávaných.
Struktura průmyslu
Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména: obuvnického, dřevozpracujícího, kožedělného a dále chemie, gumárenství, potravinářství. Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na českém trhu. Nemají však potřebnou výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil zahraniční investor.

Nejvíc lidí je zaměstnáno v těchto oborech:
1) v průmyslu
2) ve stavebnictví
3) v dopravě, skladování a spojích
4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel
5) v obchodu s nemovitostmi.
Obyvatelstvo
Populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech.
Venkov
I když statistiky naznačují určitý odliv obyvatelstva z venkova, kvalita života v něm i nadále zůstává poměrně vysoká. Je to dáno jednak obecně klidnějším prostředím, ale také soudržností místních lidí a stále relativně velmi dobrými sousedskými vztahy. V místní socioekonomické struktuře sehrává nezastupitelnou roli specifický jev, kterým je sousedská výpomoc. I díky vzájemné podpoře při nejrůznějších potřebách dosahují lidé s relativně nízkými příjmy stabilní životní úrovně.
K výrazným vlastnostem místní populace patří rovněž intenzivní náboženské cítění a silné vztahy ke krajině a půdě.
Zemědělství
Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny.
Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená, území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Jde o turisticky atraktivní projekty, které však dosud nejsou dostatečně využity.
Nerostné bohatství
Kraj je znám zejména svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (tato ložiska mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence, cihlářské hlíny a v omezené míře také ropy a zemního plynu.
Školství
Vrcholnou vzdělávací a vědecko-výzkumnou institucí v kraji je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Lze ji charakterizovat velmi rychlým rozvojem, otevřeností světu, důrazem na vědu a výzkum a na spolupráci s praxí. Počtem studentů 8 600 (r. 2005/6) se řadí ke středně velkým univerzitám v České republice. Byla ustavena k 1. 1. 2001 na základech někdejší Fakulty technologické, která ve Zlíně existovala od roku 1969 jako součást VUT v Brně a vychovala stovky odborníků především pro gumárenský a plastikářský průmysl. Pojmenována je po geniálním podnikateli Tomáši Baťovi (1876 - 1932), zakladateli obuvnické továrny ve Zlíně, který se proslavil po celém světě. V čele správní rady univerzity stojí jeho syn, kanadský podnikatel Tomáš Baťa Jr. (nar. 1914).
Ve Zlínském kraji si již UTB stačila vybudovat významné postavení jako instituce poskytující nejvyšší stupeň vzdělávání, ale i jako subjekt, který významně přispívá k rozvoji regionu a jeho zaměstnanosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí můj blog??

Je skvělí 27.8% (136)
Je dobrý 18.8% (92)
Ujde to 15.3% (75)
Mohl být lepší 17.4% (85)
Nelíbí se mi je strašný 20.7% (101)

Komentáře

1 květoslav květoslav | 24. května 2011 v 21:16 | Reagovat

ctrl+c a ctrl+v- toto už jsem viděl na několika stránkách

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama