Září 2008

Slovníček psí řeči

17. září 2008 v 11:44 | Lucka
• Šťouchnutí čenichem- vyjadřuje přátelskost.

• Šťouchnutí pánví - znamená přátelství. Psi toto gesto používají vůči lidem během vítacího rituálu.

• Pes se často může snažit na sebe upoutat pozornost, a navázat tak kontakt se svým pánem, různými způsoby - válením se ve výkalech, mršinách, braní kamenů do tlamy aj.

•Objímání může cizí pes pochopit jako projev nadřazenosti a nepřátelství.

• Přímý pohled do očí může pes rovněž vnímat jako hrozbu.

• Sahání na hlavu bere pes jako výraz nadřazenosti. Měli bychom zabránit dětem, aby hladily neznámé psy bez dozoru.

• Dalším rizikovým faktorem je, když dítěti např. upadne rohlík v blízkosti psa a oba se pak snaží sousto sebrat - může pak dojít k " boji o potravu" (jedná se většinou o cizí psy).

• Vzájemné olizování štěňat je výrazem náklonnosti. Později se jeho význam posouvá a štěně se snaží intenzivním olizováním pysků dospělých donutit je, aby vyvrhli potravu (pozorováno u štěňat vlků). S přibývajícím věkem nabývá gesto uklidňujícího významu

• Štěňata se kousáním a vrčením na členy domácnosti snaží upevnit své postavení ve smečce. Proto je nutné je nenásilným způsobem usměrňovat (když nepomůže slovní napomenutí, vyzdvihneme štěně za kůži v zátylku do výše našich očí a pokáráme ho). Musíme však rozlišovat kousání a vrčení při hře, které je v přijatelné míře zcela v pořádku a není třeba v tomto případě štěně napomínat.

• Někteří psi si spojují chování svého pána při odchodu s následnou dobou odloučení . Potom mohou předčasně projevovat strach. • Někdy se nechávají lidé zmást tím, že pes cení zuby a přitom vrtí ocasem.Vrtění ocasem v tomto případě neznamená přátelské gesto, nýbrž těšení se na útok. Když máme pocit, že nás chce pes napadnout, začneme pomalu couvat, nedíváme se mu přímo do očí a klidně na něj mluvíme. Pokud i přesto pes zaútočí, otočíme se k němu zády, přikrčíme se s rukama v klíně a záda napneme. V této pozici nám pes nemůže tolik ublížit, jako kdybychom k němu zůstali otočeni čelem. • Když se psi perou, odtrhávejte je od sebe chycením za ocasy. Vyhnete se tak zbytečným poraněním, která vám mohou zvířata v zápalu boje způsobit. • Aby si pes vždy nechal sáhnout na jídlo, popř. nechal si vzít nevhodnou stravu z tlamy, je dobré mu vždy před krmením zamíchat stravu v jeho misce prstem tak, aby to viděl. Pes si tímto způsobem zvykne, že se dotýkáme jeho jídla. • Někdy se stává, že pes si lehne na své místo a když ho z něj chceme odvést někam pryč (např. venčení), tak na nás zavrčí. Pokud se tato situace neopakuje často, měli bychom respektovat, že i pes chce mít občas "svůj klid" (asi jako my, když nám není dobře nebo nemáme náladu). Pokud by však takto pes reagoval příliš často či dokonce pravidelně, musíme zvíře okřiknout , nikdy psa netrestejte taháním za kůži na zátylku! V psí řeči to znamená smrtící kousnutí ! Pokud ho tak chytnete popvé, bude k smrti vystrašen, pokud to budete dělat často, bude vás mít za "hlupáka",!

• Psí štěkot - dá se říci, že jednotlivé akustické vlastnosti štěkání se mění v závislosti na chování psů.Hlasité atonální štěkání doprovází okamžiky, kdy se pes brání nebo naopak vyhrožuje útokem, dále situace sociální nejistoty a fyzické bolesti.Harmoničtější štěkání je spojeno s kladnými interakcemi, například s hrou či podřízeným chováním. Maďarský vědec Ádám Miklósi poukazuje na skutečnost, že harmonické zvuky, které jsou typické pro domácí psy, nelze u divoce žijících psovitých šelem vůbec najít. Z toho usuzuje, že štěkání je určeno lidem a jako takové i vzniklo. Miklósi to doložil pokusem s maďarskými pasteveckými psy mudi, kteří jsou proslulí svou hlasitostí. Lidé, kteří se experimentu účastnili, poslouchali záznam štěkání těchto psů. Pak měli přiřadit jednotlivé zvukové ukázky k předem daným situacím psího života, např. očekávání žrádla, hra s jinými psy či osamocení. Velká část pokusných osob přiřadila ukázky štěkání správně, ať šlo o majitele psů nebo o osoby, které psa nikdy neměly. Procento správných odpovědí bylo tak vysoké, že vylučuje možnost náhodného úspěchu. Z toho Miklósi odvodil, že psí řeči rozumí v podstatě každý.

• Pokud možno nikdy netrestejte psa fyzicky. Pes velice dobře pozná podle intonace našeho hlasu (není třeba křičet), jestli ho chválíme nebo se na něj zlobíme. Když na psa neplatí slovní napomenutí, potrestejte ho vyzdvižením za kůži v zátylku do výše vašich očí a následným slovním pokáráním. Je to pro psa přirozený způsob pokárání, v přírodě tak trestají feny svá štěňata. Pokud máte již velké štěně nebo dospělého psa, který nereaguje na slovní napomenutí, a vy na něm nemůžete praktikovat tento způsob výchovy kvůli jeho robustnosti, plácněte jej maximálně složenými novinami či proutkem. Akceptovatelné jsou ještě stahovací obojky - ostnaté či elektrické obojky jsou zvrhlost a do přátelského vztahu člověka a zvířete nepatří!Netrestejte ale nikdy psa rukou , protože by se jí začal bát a v budoucnu by reagoval bázlivým přikrčením i na váš pokus o jeho pohlazení. Navíc nezapomínejte, že při výcviku se nejvíce osvědčila "škola hrou".

Na závěr bych chtěla dodat, že pes musí samozřejmě poslouchat, kvůli jeho vlastnímu bezpečí (městská doprava atd.) i začlenění do lidské komunity, ale na druhou stranu z něj nemůžeme dělat "robota" - proto i svému čtyřnohému příteli občas dopřejte možnost volby a když nemá náladu, nechte ho v klidu přemýšlet o jeho psím světě. Uvidíte, že to ocení a o to raději pak bude plnit vaše příkazy a přání.

rozvrhy se zvířaty

17. září 2008 v 11:01 | Lucka |  Rozvrhy hodin

Mluví s námi pes?

16. září 2008 v 11:46 | Lucka
Snad všechna zvířata mají svou řeč, kterou se mezi sebou dorozumívají i poznávají. Pokud budeme dobře sledovat a pozorovat svého psa v jeho chování, brzy sami přijdeme na to "co říká" nebo co od nás chce. Jednoduše mu porozumíme. Porozumět řeči našeho mazlíčka není snadné. Chce to trpělivost, čas a neustálý kontakt s ním. Traduje se, že psi chovaní v kotcích, jsou hloupější a tupější, než psi žijící společně v bytě se svým pánem. Proti tomuto tvrzení lze jen říci, že záleží pouze na majiteli, kolik je ochoten svému svěřenci obětovat ze svého času.

Podle mimiky obličeje, štěkotu, postoje, nesení ocasu…, poznáme nálady psa, zda je v klidu a pohodě, či jestli ho něco vyvedlo z míry, jestli si chce hrát či mazlit, nebo zda se zlobí, či se přímo chystá zaútočit. Pes tedy používá k dorozumívání a vyjádření pocitů uši, oči, tvář, ocas i celé tělo. Pes nás také bere a vnímá jako svou smečku - rodinu, proto se snaží s námi komunikovat jak sám umí - "po psovsku".



Ve výrazu tváře se projevuje psí nálada - zda je pes zvědavý či rozrušený, vyděšený nebo si chce hrát. Pes má velkou stupnici výrazů, jimiž vyjadřuje své pocity. Přesto jsou plemena, u kterých to není tak jednoznačné.

Pokud si pes chce hrát, hravě se přikrčí, pobíhá sem a tam, občas zaštěká aby na sebe upozornil a upoutal pozornost, skáče na pána, někdy jej i škrábe, jindy přináší své oblíbené hračky a předměty, se kterými si začne sám hrát nebo nás či jiného psa jimi vyzve ke hře.

Rovněž známým projevem psího chování je vrtění ocasem. Většina lidí toto chápe jako projev psí radosti i přátelství... Ocas zastává u psů mnoho funkcí: zčásti pomáhá při pohybu - je jako kormidlo, může chránit pohlavní ústrojí proti možnému poranění, při stažení je psem používán i jako "zakrývadlo" osobního pachu, a naopak při zvednutí odkrývá své největší pachové žlázy - anální váčky, které jsou umístěny po obou stranách řitního otvoru. Jejich výměšek šíří charakteristický zápach psího jedince. Psí ocas lze považovat i za jakýsi "barometr nálady". Ovšem je nutné upozornit, že vrtění ocasu neznamená vždy jen "dobré zprávy".

Sebevědomý nebo agresivní pes chce vypadat větší, mohutnější a mocnější, než je ve skutečnosti, proto zvedá ocas a uši, ježí srst na krku a hřbetě, pomalu pokyvuje ocasem, nezřídka i vrčí.

Naopak pes slabší a podřízený se snaží být ještě menší než je, často chováním připomíná štěně. Podřízený - slabší pes se k dominantnímu - silnějšímu přibližuje ze strany, často schoulený a nadšeně vrtí ocasem, či jej má stažený mezi pánevními končetinami. Často se snaží dominantnějšího psa olizovat zejména na hlavě, pokud napětí stále trvá, převalí se na záda a odhalí břicho a slabiny.

Chování psa nejsou jen projevy jeho instinktů. Také výchovou a výcvikem, a pravidelným stykem člověka a psa, se rozvíjí činnost jeho vyšší nervové soustavy. K základním psím pudům se pod vlivem nejrůznějších podnětů (dobrých i špatných) z vnějšího prostředí vytváří během jeho života velký počet podmíněných reflexů, které jsou označovány jako naučené návyky či životní zkušenosti. Společně s vrozenými instinkty umožňují psovi žít v lidském prostředí a rychle se přizpůsobovat podmínkám okolního světa, kde žije.

Psí modlitba 2

16. září 2008 v 11:42 | Lucka
Narodil jsem se pro Tebe.

Jsem připraven Tě milovat a ctít.

Promiň mi pár loužiček a rozkousané střevíce,

to jsem byl ještě štěně.

Uč mě, abych Ti mohl dělat radost.

Laskej mne a já Ti budu věrný.

Dopřej mi občas volnost a pomáhej mi v nemoci.

O to prosím a prosluníš mi těch pár roků, co mám.

Nezklam mne a dám Ti svůj život.

Neodcházej až přijde můj čas.


Děkuji Ti pane, jsi pro mne vším


VĚŘÍM JEN TOBĚ

Test-Rozumíš psí řeči?

16. září 2008 v 11:41 | Lucka
Máte doma čtyřnohého kamaráda? Potom se vám určitě vyplatí, když se těmto mazlíčkům naučíte rozumět. Ačkoliv totiž nemluví, dávají nám svým chováním jasné signály o tom, co si myslí nebo co se v nejbližší chvíli chystají udělat… Takže se nabízí otázla: Rozumíte psí "řeči"?
1.

Jestliže pes vrtí ocasem, obvykle to znamená, že…
Odhání dotěrný hmyz.
Nechce se mazlit.
Má radost.
2.

Olízne-li pes člověku nos, dává tím zpravidla najevo…
Svoji lásku.
Svoji oddanost a podřízenost.
Svoji dominanci.
3.

Než se pes nechá pohladit od neznámého člověka, obvykle…
Si ho prohlédne.
Si ho očichá.
Si ho olízne.
4.

Pes, který štěká, podle vás…
Většinou nekouše.
Hájí své postavení a území, takže může zaútočit.
Je nervózní nebo se cítí ohrožený, takže nezaútočí.
5.

Který z následujících postojů psa podle vašeho mínění signalizuje mírumilovnost?
Je přikrčený a má nastražené uši.
Má hlavu i krk v úrovni hřbetu a svěšený ocas.
Tiskne se břichem k zemi.
6.

Jestliže cizímu psovi sáhnete v době krmení na jídlo, bude to pravděpodobně vnímat jako:
Hru.
Ohrožení.
Nebude si toho všímat.
7.

Pokud se pes při hře překulí na záda a odhalí protivníkovi břicho, znamená to:
Že je rozdováděný.
Že je unavený.
Že se cítí být v naprostém bezpečí.
8.

Zaujme-li pes přikrčený postoj, v němž má přední část těla přitisknutou k zemi, zadek naopak zdvižený a hledí vám odhodlaně do očí, chce pravděpodobně:
Zaútočit.
Vyzvat vás ke hře.
Utéct.
9.

Proč si myslíte, že zejména velcí psi v zahradách v noci často vyjí?
Protože tak reagují na svit měsíce.
Protože se cítí opuštění.
Protože tím ostatním psům udávají svoji polohu a zdůrazňují vlastnictví teritoria.
10.

Pokud se stane, že vás napadne rozzuřený pes a není kam se schovat, co uděláte?
Začnete co nejrychleji utíkat.
Na psa budete křičet, kopat ho a odhánět pryč.
Kleknete si na zem, sbalíte se do klubíčka a rukama

Chování psa aneb co říkáš?

15. září 2008 v 11:40 | Lucka

Co říkáš?

Naši chlupatí přátelé k nám často promlouvají různými pohyby nebo náznaky svého těla, aniž bychom si to uvědomovali či to vůbec postřehli. Ráda bych vám alespoň trochu přiblížila "způsob komunikace", která samozřejmě nemusí být u všech zvířat stejná, ale určité prvky se objevují u každého z nich a u většiny pejsků mají stejný význam.

Řeč psího těla

15. září 2008 v 11:38 | Lucka
Řeč psího tělaNaši chlupatí přátelé k nám často promlouvají různými pohyby nebo náznaky svého těla, aniž bychom si to uvědomovali či to vůbec postřehli. Ráda bych vám alespoň trochu přiblížila "řeč psího těla", která samozřejmě nemusí být u všech zvířat stejná, ale určité prvky se objevují u každého z nich a u většiny pejsků mají stejný význam. Určitě si při čtení tohoto článku vybavíte svého čtyřnohého miláčka, stejně jako tomu bylo u mne, když jsem článek psala a dávala dohromady podklady z odborných pozorování i vlastních zkušeností. Také se zde dozvíte zajímavosti o významu psího štěkotu.
Šťouchnutí čenichem vyjadřuje přátelskost.

Šťouchnutí pánví znamená přátelství. Psi toto gesto používají vůči lidem během vítacího rituálu.

Pes se často může snažit na sebe upoutat pozornost, a navázat tak kontakt se svým pánem, různými způsoby - válením se ve výkalech, mršinách, braní kamenů do tlamy aj.

Úsměv, při kterém jsou vidět zuby, může cizí pes vnímat jako výstrahu před bojem.

Objímání může cizí pes pochopit jako projev nadřazenosti a nepřátelství.

Přímý pohled do očí může pes rovněž vnímat jako hrozbu.

Sahání na hlavu bere pes jako výraz nadřazenosti. Měli bychom zabránit dětem, aby hladily neznámé psy bez dozoru.

Dalším rizikovým faktorem je, když dítěti např. upadne rohlík v blízkosti psa a oba se pak snaží sousto sebrat - může pak dojít k "boji o potravu" (jedná se většinou o cizí psy).

Vzájemné olizování štěňat je výrazem náklonnosti. Později se jeho význam posouvá a štěně se snaží intenzivním olizováním pysků dospělých donutit je, aby vyvrhli potravu (pozorováno u štěňat vlků). S přibývajícím věkem nabývá gesto uklidňujícího významu.

Štěňata se kousáním a vrčením, na členy domácnosti, snaží upevnit své postavení ve smečce. Proto je nutné je nenásilným způsobem usměrňovat (když nepomůže slovní napomenutí, vyzdvihneme štěně za kůži v zátylku do výše našich očí a pokáráme ho). Musíme však rozlišovat kousání a vrčení při hře, které je v přijatelné míře zcela v pořádku a není třeba v tomto případě štěně napomínat.

Někteří psi si spojují chování svého pána při odchodu s následnou dobou odloučení. Potom mohou předčasně projevovat strach.

Někdy se nechávají lidé zmást tím, že pes cení zuby a přitom vrtí ocasem. Vrtění ocasem v tomto případě neznamená přátelské gesto, nýbrž těšení se na útok. Když máme pocit, že nás chce pes napadnout, začneme pomalu couvat, nedíváme se mu přímo do očí a klidně na něj mluvíme. Pokud i přesto pes zaútočí, otočíme se k němu zády, přikrčíme se s rukama v klíně a záda napneme. V této pozici nám pes nemůže tolik ublížit, jako kdybychom k němu zůstali otočeni čelem. Pokud máme v tuto chvíli u sebe vlastního psa, je nejlepší ho rychle "přehodit" přes plot (pokud je v blízkosti nějaký nízký, abychom mu neublížili) popř. jej vysadit do koruny stromu nebo jej schovat v doporučené pozici v náručí.

Když se psi perou, odtrhávejte je od sebe chycením za ocasy. Vyhnete se tak zbytečným poraněním, která vám mohou zvířata v zápalu boje způsobit.

Aby si pes vždy nechal sáhnout na jídlo, popř. nechal si vzít nevhodnou stravu z tlamy, je dobré mu vždy před krmením zamíchat stravu v jeho misce prstem tak, aby to viděl. Pes si tímto způsobem zvykne, že se dotýkáme jeho jídla.

Někdy se stává, že pes si lehne na své místo a když ho z něj chceme odvést někam pryč (např. venčení), tak na nás zavrčí. Pokud se tato situace neopakuje často, měli bychom respektovat, že i pes chce mít občas "svůj klid" (asi jako my, když nám není dobře nebo nemáme náladu). Pokud by však takto pes reagoval příliš často či dokonce pravidelně, musíme zvíře okřiknout popř. jím zacloumat za kůži v zátylku.

Psí štěkot - dá se říci, že jednotlivé akustické vlastnosti štěkání se mění v závislosti na chování psů. Hlasité atonální štěkání doprovází okamžiky, kdy se pes brání nebo naopak vyhrožuje útokem, dále situace sociální nejistoty a fyzické bolesti. Harmoničtější štěkání je spojeno s kladnými interakcemi, například s hrou či podřízeným chováním. Maďarský vědec Ádám Miklósi poukazuje na skutečnost, že harmonické zvuky, které jsou typické pro domácí psy, nelze u divoce žijících psovitých šelem vůbec najít. Z toho usuzuje, že štěkání je určeno lidem a jako takové i vzniklo. Miklósi to doložil pokusem s maďarskými pasteveckými psy mudi, kteří jsou proslulí svou hlasitostí. Lidé, kteří se experimentu účastnili, poslouchali záznam štěkání těchto psů. Pak měli přiřadit jednotlivé zvukové ukázky k předem daným situacím psího života, např. očekávání žrádla, hra s jinými psy či osamocení. Velká část pokusných osob přiřadila ukázky štěkání správně, ať šlo o majitele psů nebo o osoby, které psa nikdy neměly. Procento správných odpovědí bylo tak vysoké, že vylučuje možnost náhodného úspěchu. Z toho Miklósi odvodil, že psí řeči rozumí v podstatě každý.

Pokud možno nikdy netrestejte psa fyzicky. Pes velice dobře pozná podle intonace našeho hlasu (není třeba křičet), jestli ho chválíme nebo se na něj zlobíme. Když na psa neplatí slovní napomenutí, potrestejte ho vyzdvižením za kůži v zátylku do výše vašich očí a následným slovním pokáráním. Je to pro psa přirozený způsob pokárání, v přírodě tak trestají feny svá štěňata. Pokud máte již velké štěně nebo dospělého psa, který nereaguje na slovní napomenutí, a vy na něm nemůžete praktikovat tento způsob výchovy kvůli jeho robustnosti, plácněte jej maximálně složenými novinami či proutkem. Akceptovatelné jsou ještě stahovací obojky - ostnaté či elektrické obojky jsou zvrhlost a do přátelského vztahu člověka a zvířete nepatří! Netrestejte ale nikdy psa rukou, protože by se jí začal bát a v budoucnu by reagoval bázlivým přikrčením i na váš pokus o jeho pohlazení. Navíc nezapomínejte, že při výcviku se nejvíce osvědčila "škola hrou".

Na závěr bych chtěla dodat, že pes musí samozřejmě poslouchat, kvůli jeho vlastnímu bezpečí (městská doprava atd.) i začlenění do lidské komunity, ale na druhou stranu z něj nemůžeme dělat "robota" - proto i svému čtyřnohému příteli občas dopřejte možnost volby a když nemá náladu, nechte ho v klidu přemýšlet o jeho psím světě. Uvidíte, že to ocení a o to raději pak bude plnit vaše příkazy a přání.

Modlitba psa

15. září 2008 v 11:37 | Lucka
Jednej se mnou laskavě, můj milovaný pane,
žádné srdce na světě není vděčnější za laskavost
než moje milující srdce.

Nesnaž se zlomit mou duši násilím,
já bych mezi ranami lízal tvé ruce.
Tvá trpělivost a porozumění mne rychleji
naučí dělat věci, které si přeješ.

Mluv se mnou často.
Tvůj hlas je pro mne nejsladší hudba na světě,

jak musíš vědět z divokého mávání mého ocasu,
když zaslechnu Tvoje kroky.

Když je chladno a mokro,
prosím, nech mne uvnitř,
protože já jsem zdomácnělé zvíře, které už není zvyklé na drsné podmínky.

s Didlinkou

15. září 2008 v 10:58 | Lucka |  Rozvrhy hodin

Komunikace psa

14. září 2008 v 11:36 | Lucka
Psí řeč
Tak tady je takový přehled a přijde mi docela užitečný!!
Až si toto přečtete, napište mi pls své názory do komentářů.
Díky

Citáty s obrázkama

14. září 2008 v 11:01 | Lucka
1. Žádný muž či žena není hoden tvých slz a ten co je, tě nerozpláče.
2. Jen proto, že tě někdo nemiluje tak, jak by jsi ty chtěl, neznamená, že tě nemiluje, jak nejvíc umí.
3. Opravdový přítel je ten, kdo ti nabídne ruku a dotkne se tvého srdce.
4. Nejhorší způsob někoho propásnout je sedět hned vedle něho a vědět, že ho nemůžeme mít.
5. Nikdy se nemrač i když jsi smutný, protože nikdy nevíš, kdo se může zamilovat do tvého úsměvu.
6. Světu jsi možná jen jednou osobou, ale jedné osobě můžeš být celým světem.
7. Neztrácej čas na muži/ženě, co není ochotný/á ztrácet čas na tobě.
8. Možná Bůh chce, abychom poznali pár nesprávných lidí než potkáme toho pravého/tu pravou, abychom, až je konečně potkáme, věděli, že máme být vděční.
9. Neplač, protože to skončilo, bud rád, že se to stalo.
10. Vždycky se najdou lidi kteří ti ublíží, ale ty nesmíš přestat věřit. Jen musíš být víc opatrný, komu uvěříš příště.
11. Staň se lepším člověkem, poznej sám sebe a buď si jistý, kým jsi, než zkusíš a poznáš někoho jiného a budeš očekávat, aby oni znali tebe.
12. Nepřežeň to se snahou, to nejlepší nás potkává, když to nejméně očekáváme.
PAMATUJ: COKOLI SE STANE, STANE SE Z NEJAKEHO DUVODU.
Nejlepší přátelé?: Kolik lidí opravdu má 8 nejlepších přátel?
Jen těžko někdo, koho já znám! Ale většina z nás má velmi dobré a spolehlivé přátele!

Me to you

14. září 2008 v 10:50 | Lucka |  Rozvrhy hodin
Jesse McCartney


Citáty 4

13. září 2008 v 11:30 | Lucka
Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají. Dýchají stejně, v čem je tedy člověk před zvířetem?
Pes má v životě jediný cíl. Darovat své srdce.
Na nástěnce stálo:,,Štěňátka na prodej: Jediná láska na světě, kterou si koupíte za peníze.
Pes je váš přítel, partner, ochránce,zkrátka váš miláček. vy jste jeho život, jeho láska, a zároveň i jeho pán. On bude jen váš dokud bude bít jeho psí srdíčko. A vy musíte být hodni jeho oddanosti.
Dejte štěněti domov a ono vám dá navždy své srdce.
Můžete o mě říci, že jsem malý, obyčejný pes. Bez rodokmenu. Ale věřte, že já jsem bytost plná života a lásky.
Vždycky když chtěl svůj pamlsek, jednoduše se posadil blízko té krabice a střídavě se díval z jednoho na druhého. Když po svém pamlsku nejen toužil, ale cítil, že na něj má dozajista právo, doplnil ten tichý pohled ještě sklopením hlavy a zamračeným výrazem, který nás obžalovával z nejhorší krutosti, možná i ze zločinu.

Prosba

13. září 2008 v 11:00 | Lucka

Psí prosba

  • Můj život trvá 10-15 roků. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj - Ty sis mě pořídil!
  • Dej mi čas, abych pochopil, co ode mě chceš.
  • Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátelé a zábavu, já mám jen Tebe.
  • Povídej si se mnou. I když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas.
  • Důvěřuj mi, nikdy Tě nezklamu.
  • Uvědom si, že když mě biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.
  • Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby, nebo jsem líný, uvaž - třeba mi není dobře nebo jsem unavený.
  • Starej se o mě, jsem-li starý, i Ty jednou zestárneš.
  • Buď v mých těžkých chvílích vždycky se mnou. S Tebou je pro mě všechno lehčí.
  • Až se můj čas naplní, nenech mě trpět. V případě nutnosti skonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň i v téhle chvíli se mnou.

Citáty 3

13. září 2008 v 10:59 | Lucka
Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje více než sebe.
Pořídím si psa, aby byl někdo smutný až umřu.
(M.Bouchal)
Jsme sami, naprosto sami na téhle planetě uprostřed všech forem života. Jedinou vyjímkou je pes, jenž s námi uzavřel spojenectví.
Člověk je pán, pes je přítel.
Pes pozná dobrého člověka. Jenže, co mu dá námahy, než takového vyjímečného jedince najde.
(Cyril Šedý)
Zvířata mluví očima často rozumněji než člověk ústy.
(Ludovic Halévy)

Citáty 2

12. září 2008 v 10:58 | Lucka
• Kdo měl někdy psa, bude na něj vzpomínat asi po celý život. V těch vzpomínkách si člověk vybavuje i sebe: jak se stával lepším, jak ho zušlecht'ovala péče kterou poskytoval tvoru jenž mu byl bezmezně oddán a za svou věrnost nic nevyžadoval.
• Koupit si psa je jediný způsob jak si lze za peníze pořídit lásku.

• Za peníze si můžeš koupit docela dobrého psa, ale nekoupíš si zavrtění jeho ocasu.
• Pán nam dal v podobě psa opravdového přítele nebot' věděl, že takového mezi lidmi nenajdeme.
• Pes je zvíře a v tom je nějáká taková jistota. Lidské city jsou takové ......... nestálé. Lásku, jakou umí projevit pes, vám žádný člověk dát nedokáže.
• Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života, kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala.
• Nikdo neocení genialitu vašich slov více, než váš pes.
• Průměrný pes je lepší osobnost než průměrný člověk.
• Abychom získali správnou představu o své důležitosti, měl by každý mít psa, který ho bude zbožňovat, a kočku, která ho bude ignorovat.
• Je na světě ještě hodně lidí, kteří by se od našich čtyřnohých přátel mohli učit. Pevně však věřím, že je více těch, kteří to nepotřebují.
• Psi nejsou lidé oblečení do kožichu, a upírat jim jejich vlastní povahu znamená činit velkou újmu.
• Kdybych věřil na nesmrtelnost, bylo by jisté, že znám dost psů, kteří se dostanou do nebe, a jen velice, velice málo lidí.
• Člověk který se umí radovat z podzimního lesa, člověk který zažil ticho koňské stáje a člověk který dal jméno psovi, jen takový člověk je člověkem.
• Je celkem velice snadné psu rozumět a naučit se číst jeho myšlenky. Pes se neumí přetvařovat, neumí klamat, neumí lhát, protože neumí mluvit.
• Zvířata jako lidé stejný úděl mají, jedni i druzí stejně umírají. Dýchají stejně, v čem je tedy člověk před zvířetem?

Obrázkové citáty

12. září 2008 v 10:51 | Lucka

Psí citáty

12. září 2008 v 10:47 | Lucka
Kdyby psi uměli mluvit, patrně bychom s nimi vycházeli stejně špatně jako s lidmi.
Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské cnosti bez lidských necností.
Můžete svému psu vykládat jakoukoli bláznivinu a on na vás vždycky vrhne pohled pravící: "Můj bože, ty máš pravdu! Nikdy jsem na nic takového nepomyslel!"
Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe.
Jenom ti, kdož neměli nikdy psa, nemohou pochopit, oč by byl život bez psů chudší.
Ten, kdo řekl, že štěstí se nedá koupit, zapomněl na štěňata.
Není na světě lepšího psychiatra, než je štěně olizující vám obličej.
Chceš-li být jeden den št'asten, kup si víno a pozvi přátele.
Chceš-li být dva dny št'asten, ožeň se.
Chceš-li být št'asten celý život, chovej psy.
Nemilujete-li psy, nemilujete věrnost.
Dát psovi kost není laskavost. Laskavost je podělit se se psem o kost, když máš hlad jako pes.
Jestliže v ráji nejsou psi, potom chci po smrti jít tam, kam odešli oni.
Člověk je bohem psa. Pes nezná nikoho jiného, nechápe nikoho jiného. Jeho celá psí duše se rozplývá v jeho bohu, všechny jeho síly jsou zasvěceny jeho službám.
Pes naučí vaše dítě věrnosti, vytrvalosti a třikrát se zatočit před ulehnutím.
Pes je nejlepším přítelem člověka , člověk je nejhorším údělem psa, neboť mu odpírá svobodu.
Kdo nikdy neměl psa, ten neví co to znamená milovat a být milován.
Pes neumí ublížit z vlastní vůle, pouze člověk chce aby mu bylo ublíženo.

Smutný příběh

11. září 2008 v 10:40 | Lucka

Velice dojemný a smutný příběh

Přečtěte si, jak dopadá 1000 chudáčků pejsků v Americe ale určitě je tak tomu i jinde....jak můžou být někteří lidé tak zlí a sobečtí? To nikdy nepochopím...
Jak jsi mohl?

Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval jsi mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval jsi nade mnou prstem a zeptal jsi se: "Jak si mohla?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil mě na záda a poškrábal na bříšku.

Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mě jsi dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne. Postupně jsi začal trávit víc času v práci a na svojí kariéře a víc času jsi věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný, nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a těšila jsem se s tebou, když jsi se zamiloval.

Ona, teď tvoje žena, není "pejskař" - ale i tak jsem ji přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji.

Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já jsem byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že bych jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale stala jsem se "zajatcem lásky". Když vyrostly, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšely se na mou srst a tahaly se za ní nahoru na své vratké nožičky, strkaly mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na nos. Milovala jsem to všechno okolo nich, jejich dotyk - přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělý - a kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě. Bývaly časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl jsi jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš "ano" a změníš téma.

Už nejsem "tvůj pes", ale "jen pes" a rozčilují tě všechny výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svojí rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvá jediná rodina. Byla jsem vzrušená z cesty autem, když jsme přijeli k zvířecímu útulku. Bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil jsi papíry a pověděl: "vím, že jí najdete dobrý domov." Pokrčili ramenem a věnovali ti bolestný pohled. Poznali reálnost umístění psa ve středním věku, i když s "papírama". Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel "Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!" A já jsem měla o něho starost; a jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou poplácáním po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile jsi odmítl sebrat si můj obojek a vodítko.

Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.

Když jsi odešel, ty dvě milé paní řekly, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavou a pověděly "Jak jen mohl?" Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že si to ty, že jsi změnil názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.

Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost.

Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ní. Břemeno, které nosí jí hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem "Jak jsi mohl?" Možná protože rozuměla mé psí řeči, řekla: "Je mi to tak líto." Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit - místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi. A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje "Jak jsi mohl?" nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost jako já..........



Pokud vám článek "Jak jsi mohl" vehnal slzy do očí tak jako mě, když jsem ho psala, je to proto, že je to příběh složený z osudů miliónů zvířat, které umírají každý rok v amerických útulcích. Vítaná je snaha všech, co by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují poznámku s autorským právem. Prosím použijte ho na vzdělání lidí na svých stránkách, časopisech, na informačních tabulích útulků a veterinárních ošetřovnách.